Jen tak

Včera, nebo kdy to bylo jsem opět stál před problémem zvaným přejmenování. Potřeboval jsem přejmenovat několik desítek souborů najednou stylem jméno_001, jméno_002. .

Kdo by v dnešní době nechtěl někam patřit. Snažíme se zapadnout do kolektivu, skupiny, nebo okruhu známých. Nakonec to ústí ve skutečnost, že po světě se pohybují prapodivně oblečení lidé, kteří se snaží být výjimeční.

Pojďme se opět společně trošku zeptat a zamyslet - kdy jste to vlastně udělali naposledy? Není tomu ani tak dávno, nebo si ani nevzpomínáte? Proč to nezkusit znovu? Kde se všechno bere? Koho to napadlo? Podívejme se kolem sebe, uvědomujeme si vůbec, jakými věcmi jsme obklopeni? A není každá, byť sebeobyčejnější věc vlastně malý zázrak? Co je tak zvláštního na obyčejném pomačkaném papíru? Že nic? Nechcete se zkusit podívat znovu? Kdo z vás, čtenářů, v kusu papíru vidí pouze zlo určené k popisování rádoby i

Jedna zajímavá německá písnička. A že neumíte německy? Nevadí, nejzajímavější část jsem přeložil.

Nedávno jsem psal o změnách názorů, poslední dobou velmi četných. Dnes bych rád navázal. Po delší době psát opět otevřeně a ne jenom plácat lehkomyslně slova ve stylu "aby to bylo". Opět po delší době se pokusím otevřít pomyslné okénko do duše a pokusit se vystavit, či nastínit aktuální obraz mojí mysli. Snad tento cíl i dodržím a výsledek bude nejenom pravdivý, ale nenudný (což v poslední době je u mě spíše výjimkou) a s trochou štěstí i čtivý.